Měření výškových rozměrů


Před měřením výškových dimenzí zaujme meřená osoba (proband) aktivní vzpřímený postoj, který udržuje po celou dobu měření této skupiny rozměrů. Postaví se zády ke svislé stěně (bez lištového obložení na podlaze) s patami a špičkami nohou u sebe. Stěny se dotýká patami, hýžděmi a lopatkami, hlava je orientována v tzv. Frankfurtské horizontále zajišťující žádoucí polohu bodu vertex (nejvyššího bodu na temeni hlavy).

Pozn.: vyzveme probanda, aby se díval přímo před sebe na bod, který je umístěn ve výši jeho očí na protější stěně místnosti, tj. aby nezakláněl hlavu.

Základní postoj měřené osoby při měření tělesné výšky a výškových rozměrůZákladní postoj měřené osoby při měření tělesné výšky a výškových rozměrů

Ramena jsou v přirozené poloze, tj. uvolněná (při zjišťování výšky bodu akromiale mají někteří jedinci tendenci zvedat ramena), horní končetiny spuštěné podél těla, natažené v loketním kloubu, ruka je v prodloužení předloktí, prsty natažené a semknuté. Při měření výšky bodu daktylion je třeba sledovat, aby se proband nenakláněl na měřenou stranu (nesledoval měřícího). Vzhledem k tomu, že délka horní končetiny bývá nejčastěji zjišťována jako projektivní rozměr (tj. rozdíl výšky bodů akromiale a daktylion od země), je pro získání objektivních hodnot přesné dodržení požadovaného postoje zcela zásadní.

Použití antropometru při měření výškových rozměrů
Použití antropometru při měření výškových rozměrů
Použití antropometru při měření výškových rozměrů

Použití antropometru při měření výškových rozměrů